Podstatná jména: Rody
Podstatná jména (именки) v makedonštině fungují podobně jako v češtině, na rozdíl od češtiny většinu z nich neskloňujeme (občas se vyskytuje vokativ, u vlastních jmen lze pozorovat zůstatky ohebnosti).
U podstatných jmen se určuje rod (mužský, ženský a střední), číslo (jednotné a množné) a "určitost" (podstatná jména se členem určitým či bez něj). (dále)
Mužský rod:
Většina podstatných jmen mužského rodu je zakončena na souhlásku, např. брат (bratr), маж (muž), сопруг (manžel), прозор (okno), ѕид (zeď).
Maskulina mohou být také zakončena na samohlásky:
na -a: владика (vladyka);
na -o: дедо (děda), татко (otec), чичко (strýc);
na -e: аташе (atašé), Тоше (Toše, hypokoristikon od vlastního jména Todor);
na -i: Ѓорѓи (vlastní jméno, Jiří);
na -u: гуру (guru).
Ženský rod:
Většina podstatných jmen ženského rodu je zakončena na samohlásku -a, např. жена (žena), баба (babička), мајка (matka), овца (ovce).
Feminina mohou být zakončena také na jiné samohlásky či na souhlásku:
na -e: Лиле, Розе (vlastní jména);
na -i: Мери (vlastní jméno);
na souhlásku: пролет (jaro), жал (lítost).
Pro Slovany je určení rodu většinou snadné, pozor na slovo вечер (večer) - v makedonštině je ženského rodu, dobrý večer tedy popřejete slovy добра вечер.
Střední rod:
Většina podstatných jmen středního rodu je v makedonštině zakončena na -o či na -e:
na -o: око (oko), уво (ucho);
na -e: море (moře), куче (pes), растение (rostlina).
Neutra (většinou cizího původu) mohou končit také na další samohlásky:
na -i: виски (whisky);
na -u: интервју (interview).