Podstatná jména: Určitost - členy
V makedonštině lze na základě užití určitých sufixů poukázat na blízkost mluvčího k předmětu (či vzdálenost od předmětu), o němž mluvčí mluví, příp. na blízkost či vzdálenost adresáta sdělení k předmětu či od předmětu, o němž se hovoří. Užitím těchto sufixů - členů (v makedonštině se tomu říká членување) lze také poukázat na emocionální blízkost mluvčího k předmětu.
Tyto sufixy se přimykají k substantivům zezadu.
Určitost vyjadřujeme členy -от, -та, -то, -те. Např. жена (žena) - жената (ta žena).
Je-li předmět zájmu v blízkosti mluvčího, používáme členy -ов, -ва, -во, -ве. Např. жена (žena) - женава (tato žena).
Je-li
předmět zájmu dále (příp. v blízkosti oslovovaného), používáme členy -он, -на, -но, -не. Např. жена (žena) - женана (tamta žena, ona žena).
Mužský rod - určitost:
Pro mužský rod se používají tyto sufixy: -от, -ов, -он.
Příklady: маж (muž): мажот, мажов, мажон
U maskulin, která končí na -o či -e, se určitost vyjádří přidáním sufixů pro singulár neuter, tedy: -то, -во, -но.
Příklady: татко (otec): таткото, татково, татконо, аташето, аташево, аташено.
Ženský rod - určitost:
Pro ženský rod se používají tyto sufixy: -та, -ва, -на.
Příklady: жена (žena): жената, женава, женана
Střední rod - určitost:
Pro střední rod se používají tyto sufixy: -то, -во, -но.
Příklady: дете (dítě): детето, детево, детено
Množné číslo u mužského a ženského rodu - určitost:
Určitost u plurálu maskulin a feminin se tvoří sufixy: -те, -ве, -не.
Příklady: заби (zuby): забите, забиве, забине
Množné číslo u středního rodu - určitost:
Určitost u plurálu neuter se tvoří sufixy určitosti pro jednotné číslo ženského rodu tedy: -та, -ва, -на.
Příklady: села (vesnice): селата, селава, селана, морињата, морињава, морињана.